Lekce 4: Integrace principů ABA do aktivit ve virtuální realitě

Vytvářejte jasné a stručné instrukce a nápovědy

V ABA se termín „nápovědy“ nebo “dopomoci” (prompts) vztahuje na jakýkoliv podnět, který lze přidat k diskriminačnímu podnětu (SD) – instrukci, aby pomohl žákovi podat správnou odpověď. Nápovědy jsou způsob, jak pomoci při splnění úkolu. Jejich použití má za cíl vytvořit podmínky pro uplatnění metody bezchybného učení (error-less learning). Tato metoda snižuje pravděpodobnost chyb během učení. Díky promptům žák od začátku vykazuje správné odpovědi, které jsou okamžitě posíleny odměnami.

Rozmanitost v možnostech volby typu promptů umožňuje jejich přizpůsobení různým schopnostem a potřebám žáka. Výběr nápovědy se odvíjí od úrovně dovedností žáka.

Typy nápověd v ABA:

Gesta (Gesture Cue): může zahrnovat ukázání prstem, kývnutí hlavou nebo jakoukoli jinou akci, kterou žák může od učitele pozorovat.

Fyzická nápověda (Physical Cue): spočívá v tom, že učitel poskytne fyzický kontakt a vede pohyby žáka během cílové aktivity. Pohyby žákových rukou jsou korigovány rukama učitele.

Různé úrovně fyzických nápověd:

● Plná fyzická nápověda („ruku v ruce“): učitel provede všechny akce s využitím žákových rukou.

● Částečná fyzická nápověda: učitel částečně pomáhá žákovi reagovat správně – poskytuje jen dílčí fyzickou pomoc a vede jeho pohyby pouze u části cílové aktivity.

Verbální nápověda: spočívá v modelování správné odpovědi, kdy učitel demonstruje, co má žák říct.

Úrovně intenzity verbálních nápověd:

● Plná verbální nápověda: vyslovení celé fráze nebo slova.

● Částečná verbální nápověda: vyslovení části slova nebo fráze.

Textová nebo psaná nápověda: může být organizována jako seznam nebo jiný typ psané instrukce. Text popisuje, co má žák udělat.

Vizuální nápověda: může zahrnovat videa, fotografie nebo kresby na papíře, tabuli či elektronickém zařízení.

Sluchová nápověda: jakýkoli zvuk, který žák může slyšet, například alarm nebo časovač. Tento zvuk signalizuje, že má vykonat určitou akci.

Polohová nápověda (Positional Prompt): učitel umístí správný předmět blíže k žákovi.

Doporučení pro používání promptů

● Prompt je třeba poskytnout ihned po zadání instrukce.

● Používejte nejméně invazivní prompt, začínejte od nejnižší úrovně pomoci.

● Rychlé odstraňování promptů (prompt fading) musí být včasné a konzistentní. Pokud jsou nápovědy poskytovány stále na stejné úrovni, může si žák vyvinout závislost na promptech a těžko            se  nenaučí úkol vykonávat samostatně.

Způsoby rychlého vyhasínání promptů

Od nejsilnější k nejslabší (High to lowest): nejprve se použije nejsilnější prompt, aby byla odpověď správná. Jakmile k odpovědi dojde, příště se použije slabší prompt a tak dále, dokud žák neodpovídá samostatně.

Postupné fyzické vedení (Gradual physical guidance): začíná se plnou fyzickou pomocí („ruku v ruce“) a ta se postupně odstraňuje – mění se body kontaktu (např. ruka na zápěstí, pak na lokti, nakonec na rameni).

Časová prodleva (Time delay): zpočátku je nápověda poskytnuta okamžitě po instrukci, ale s postupem tréninku se nápověda odkládá o několik sekund. Žák tak dostane šanci reagovat sám před poskytnutím nápovědy. Pokud během prodlevy zareaguje, nápověda není potřeba. Pokud nezareaguje, nápověda je znovu poskytnuta.

Je důležité naplánovat celý proces odstraňování promptů předem a zvolit metodu. Použití více metod může zmást a zkomplikovat učení. Kritérium pro přechod z jedné úrovně intenzity promptu na jinou by mělo být stanoveno před zahájením učení bez chyb při rozvíjení konkrétní dovednosti. Například přechodovým kritériem může být 80 % správných odpovědí ve třech sezeních.

Při používání bezchybného učení si student může okamžitě vytvořit závislost na promptu. K tomuto chování přispívá několik faktorů. Jedním z důvodů může být jednání učitele, který vždy poskytuje prompty, například nevědomými gesty nebo pohledy směrem ke správné odpovědi. Student se pak učí následovat tyto prompty místo instrukcí učitele. Dalším důvodem závislosti na promptu je nedostatek jasných a rozlišitelných důsledků mezi správnou odpovědí a chybou.